Dnes miluji si detailně vychutnávat tyto změny. Vše se najednou zdá být tak zajímavým uměním. Skutečně se otevírají dveře, kde dříve byli jen zdi.
..........................................................................................................
Tak jsem si přečetl tvoji úvodní reakci,
a lze to jednoduše shrnout do jediného slova - LÁSKA
Samozřejmě, láska má mnoho podob a člověk může milovat ledacos,
a každej takovej zamilovanej podle té své zamilovanosti mění svět, tedy spíše mění svůj pohled na svět i na sebe, samozřejmě v závislosti na tom, co je objektem jeho lásky,
a tak se může stát, že život se zdá být zajímavým uměním a že se otvírají dveře, jenž byly dříve zdmi,
no abych z toho nedělal nějakou mystickou hámotinu,
kdo byl kdy zamilovanej, tak ví o tom jak se všechno mění...
Faktem ovšem je,
že i když si tu svoji lásku stanovíme tak pěkně a vznešeně, jako třeba láska k lidstvu
(tak jak je to tady v úvodní reakci)
tak tím stejně tu lásku omezíme, nebot je to LÁSKA K NĚČEMU,
V PODSTATĚ TO JE LÁSKA K URČITÉMU MYŠLENKOVÉMU KONCEPTU,
k lidství, k bohu, k joze, k mystice, k socialismu, k fašismu, ke křestanství, k muslimskému náboženství apd.
a protože cítíme lásku, tak se nám změní svět,
a my se pak domníváme, že ten náš myšlenkový koncept je PRAVDA (JEDINÁ PRAVDA PRAVDIVÁ)
ale ten myšlenkový koncept (jenž může být ledasjaký, třeba takový jako je napsán zde) není pravdou,
nebot JEDINOU PRAVDOU JE LÁSKA
TAKŽE SI VŽDY UVĚDOMTE, ŽE KDYŽ VÁS NĚCO NAPLNUJE LÁSKOU,
TAK JEDINOU PRAVDOU JE TA LÁSKA, NIKOLI TEN KONCEPT JENŽ VE VÁS TU LÁSKU VYVOLAL
(BYT BY BYL SEBEVZNEŠENĚJŠÍ)
Pak člověk přestane tu lásku omezovat, tím, že ji spojuje s něčím (byt sebevznešenějším),
a dostane se k nekonceptuální lásce, tedy uvědomí si, že nejvyšším projevem lásky je MILOVAT LÁSKU
PS.
tím jsem tedy chtěl říci,
že je to napsané pěkně,
ale že milovat lásku a stát se láskou je ještě pěknější,
takže mě osobně zas tak moc takovéto duchovně filozofický popisy za srdce nechytají...