Cizinec píše:"Blahoslavení chudí duchem." "Musíte být jako děti." Atpod.
Nejhorší jsou teoretici. Kteří ví přesně, jak to má být. Vyčetli to, přeměnili na sen.
Samotná teorie nemusí být špatná, ví-li se, že je to teorie, tj. fiktivní presentace reality. Slova nemohou novou zkušenost vytvořit. Mohou ji pojmenovat a sdílet, mají-li ji jejich nositelé. Maminky "hajs, pálí" není možné bez určité zkušenosti porozumět .
Nebo taky obráceně,
to je u mě případ dzogčhenu, uvědomil jsem si (vzpomněl jsem si) že tohle je přirozený stav malého dítěte,
tedy NAŠE PŘIROZENOST...
Většinu jogínských technik jsem si jak prakticky tak teoreticky probral,
ale dzogčhen, to je jiná věc,
takže tady zcela určitě žádný specializace a spočívání někde a směřování někam a dosahování něčeho...
Moc se neznáme, ale většinou jsem různé školy a styly probral a taky hned zkritizoval, za jejich omezený náhled, a tudíž i omezené působení,
ale na dzogčhenu není co kritizovat - stav malého dítěte
PS. takže všechny ostatní záležitosti mně jsou vcelku ukradený,
a to včetně spočívání v srdci a prázdnoty o který se třeba hovoří jak budhismu tak i v joze...