Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

[Nic]

Skutečnost sama z principu není podmíněna nějakým zničením, poznáním nejniternějšího, meditací, uctíváním nebo znalostmi. Je to pořád ta samá Skutečnost nezávislá na tom, že je něco v nějakém kontextu skutečné.

A uvědomuješ si, že když se neztotožníš s ničím podmíněným, vznikajícím, na čemkoliv závislým, že nad Tebou nemá smrt absolutně žádnou moc? Uvědomuješ si, že se Tě nijak nedotýká? Že v tom případě se nedotýká vůbec ničeho, protože pokud neztotožníš sebe, neztotožníš nikoho?

Uvědomuješ si, že v tom případě se Tě nedotýká ani žádné zrození?

Ničí zrození.

Tím pádem, kde je Tvá role? Kde je Tvá funkce?

Nebylo by lepší se zase honem ztotožnit?

[Trini]

Skutečnost sama z principu není podmíněna nějakým zničením, poznáním nejniternějšího, meditací, uctíváním nebo znalostmi. Je to pořád ta samá Skutečnost nezávislá na tom, že je něco v nějakém kontextu skutečné.

A uvědomuješ si, že když se neztotožníš s ničím podmíněným, vznikajícím, na čemkoliv závislým, že nad Tebou nemá smrt absolutně žádnou moc? Uvědomuješ si, že se Tě nijak nedotýká? Že v tom případě se nedotýká vůbec ničeho, protože pokud neztotožníš sebe, neztotožníš nikoho?

Uvědomuješ si, že v tom případě se Tě nedotýká ani žádné zrození?

Ničí zrození.

Tím pádem, kde je Tvá role? Kde je Tvá funkce?

Nebylo by lepší se zase honem ztotožnit?

Láska ale říká: "Jsem vše." Je tedy ztotožněná absolutně se vším. Tedy i s tím, co mysl posuzuje jako podmíněné, skutečné nebo neskutečné. Bez žádného "ale" nebo "pokud" - to jsou jen výhrady mysli, ale i s těmi se láska ztotožnuje, je vším.

[Nic]

Láska ale říká: "Jsem vše." Je tedy ztotožněná absolutně se vším.

Je tím vším, co je Skutečné.

Láska je zároveň i rozpoznáním Skutečnosti od iluze.

To znamená, že i ve spánku, kdy bdí "neotřesitelně osvobozené srdce", je tady rozpoznání, co je sen a co je skutečnost.

Není tu důvod ztotožňovat se s iluzí, snem, snovou postavou, když je zcela jasné, že to je sen a není to nic skutečného.

[Trini]

Láska ale říká: "Jsem vše." Je tedy ztotožněná absolutně se vším.

Je tím vším, co je Skutečné.

Láska je vším - nestará se o to, co mysl posoudí jako skutečné nebo neskutečné.

[Trini]

Láska ale říká: "Jsem vše." Je tedy ztotožněná absolutně se vším.

Je tím vším, co je Skutečné.

Láska je vším - nestará se o to, co mysl posoudí jako skutečné nebo neskutečné.

P.S.

Svět je iluze, jen Brahman je skutečný. (Rozdělení podle mysli)
Svět je Brahman. (Poznání)

[Trini]

Není tu důvod ztotožňovat se s iluzí, snem, snovou postavou, když je zcela jasné, že to je sen a není to nic skutečného.

Mysl se domnívá, že není důvod ztotožnovat se s tím, co považuje za iluzi.

Podle Nisargadatty se Vědomí ztotožnuje se vším, co mu tak říkajíc přijde pod ruku, nebot' je to jeho přirozenost. Neposuzuje, jestli je k tomu důvod nebo ne.

[Nic]

Není tu důvod ztotožňovat se s iluzí, snem, snovou postavou, když je zcela jasné, že to je sen a není to nic skutečného.

Mysl se domnívá, že není důvod ztotožnovat se s tím, co považuje za iluzi.

Podle Nisargadatty se Vědomí ztotožnuje se vším, co mu tak říkajíc přijde pod ruku, nebot' je to jeho přirozenost. Neposuzuje, jestli je k tomu důvod nebo ne.

Sen je snem, ztotožněné vědomí je ztotožněné vědomí a Skutečnost je Skutečností.

Probuzený tohle od sebe rozpozná a nezaměňuje to.

Ale dá se taky říct, že Skutečnost sama z principu není podmíněna poznáním iluze. Je to pořád ta samá Skutečnost nezávislá na tom, že se něco v nějakém kontextu jeví jako skutečné nebo neskutečné.

[Trini]

Sen je snem, ztotožněné vědomí je ztotožněné vědomí a Skutečnost je Skutečností.

Nebylo by na škodu si uvědomit, že to všechno jsou pojmy, které si vymyslela mysl - a různě s nimi žongluje.

Brahmám:

Ani rady, ani učení nejsou s to dát jakékoliv trvalé řešení.

Zůstávejte tiší a povstane ve vás mocná síla.

[Trini]

Sen je snem, ztotožněné vědomí je ztotožněné vědomí a Skutečnost je Skutečností.

Nebylo by na škodu si uvědomit, že to všechno jsou pojmy, které si vymyslela mysl - a různě s nimi žongluje.

A někdy na nich zcela ulpí.

[Trini]

Svět je iluze, jen Brahman je skutečný.
Svět je Brahman.


Tímto zdánlivým paradoxem by se to ulpění mohlo začít rozpouštět.


Pomoc: Jaktože to, co jsem se naučila rozeznávat jako iluzi, mudrc vidí jako Skutečnost? Něco mi zřejmě ještě dosud uniká.

[Nic]

Nebylo by na škodu si uvědomit, že to všechno jsou pojmy, které si vymyslela mysl - a různě s nimi žongluje.

[Nic]

Nicméně to Skutečné, kým JSI, JSME, JE, to, co JE,

je nepopsatelné, nádherné, zázračné,

vřelé díky za to.

[Nic]

[adiuv]

Svět je iluze, jen Brahman je skutečný.
Svět je Brahman.


Tímto zdánlivým paradoxem by se to ulpění mohlo začít rozpouštět.


Pomoc: Jaktože to, co jsem se naučila rozeznávat jako iluzi, mudrc vidí jako Skutečnost? Něco mi zřejmě ještě dosud uniká.

Mně pomohlo tohle pochopit jedno staré indické podobenství o moři a vlnách.

Že nejen nekonečný oceán (= voda) je Brahman, ale že i ty vlny, které se vynořují, některé z nich jen tak plynou, jiné se vzájemně napadají nebo objímají, atd... (= svět a všechny živé i neživé objekty v něm) jsou vodou.

Jenže pochopit to ještě neznamená, že se to tak i vnímá

[Nic]

Svět je iluze, jen Brahman je skutečný.
Svět je Brahman.


Tímto zdánlivým paradoxem by se to ulpění mohlo začít rozpouštět.


Pomoc: Jaktože to, co jsem se naučila rozeznávat jako iluzi, mudrc vidí jako Skutečnost? Něco mi zřejmě ještě dosud uniká.

Mně pomohlo tohle pochopit jedno staré indické podobenství o moři a vlnách.

Že nejen nekonečný oceán (= voda) je Brahman, ale že i ty vlny, které se vynořují, některé z nich jen tak plynou, jiné se vzájemně napadají nebo objímají, atd... (= svět a všechny živé i neživé objekty v něm) jsou vodou.

Jenže pochopit to ještě neznamená, že se to tak i vnímá

Pokud je jasné, čím všechny ty vlny jsou, je možné si ještě dělat starosti s osudem jedné vlny, jestli dosáhla dostatečné velikosti, jestli brzy nezanikne, nezmizí?

Je možné ještě brát nějak vážně vlnobití vln, kdy jedna vlna převálcuje druhou, kdy jedna vlna mizí v jiné?

Pokud nelpíš na osudu některé z vln, tak nic neruší vědomí té krásy, kterou tohle všechno je.

[adiuv]

Svět je iluze, jen Brahman je skutečný.
Svět je Brahman.


Tímto zdánlivým paradoxem by se to ulpění mohlo začít rozpouštět.


Pomoc: Jaktože to, co jsem se naučila rozeznávat jako iluzi, mudrc vidí jako Skutečnost? Něco mi zřejmě ještě dosud uniká.

Mně pomohlo tohle pochopit jedno staré indické podobenství o moři a vlnách.

Že nejen nekonečný oceán (= voda) je Brahman, ale že i ty vlny, které se vynořují, některé z nich jen tak plynou, jiné se vzájemně napadají nebo objímají, atd... (= svět a všechny živé i neživé objekty v něm) jsou vodou.

Jenže pochopit to ještě neznamená, že se to tak i vnímá

Pokud je jasné, čím všechny ty vlny jsou, je možné si ještě dělat starosti s osudem jedné vlny, jestli dosáhla dostatečné velikosti, jestli brzy nezanikne, nezmizí?

Že by - když někdo tohle svým rozumem pochopí a je mu to proto naprosto jasné - podle toho i vnímal všechno, co se děje? To sotva.

Někomu to co říká podobenství může být jasné už dávno, přesto když se mu před očima smrtelně zraní jeho dítě, asi sotva to bude vnímat jako něco, s čím si nemusím dělat starosti. Natož to vnímat jako krásu, kterou to všechno je.

[Nic]

Že by - když někdo tohle svým rozumem pochopí a je mu to proto naprosto jasné - podle toho i vnímal všechno, co se děje? To sotva.

Někomu to co říká podobenství může být jasné už dávno, přesto když se mu před očima smrtelně zraní jeho dítě, asi sotva to bude vnímat jako něco, s čím si nemusím dělat starosti. Natož to vnímat jako krásu, kterou to všechno je.

Je možné i tak, aby v nás bylo vědomé to nesmrtelné, s čím se ve skutečnosti neztrácí nikdy spojení, protože tím jsme.

[Nic]

Vědomá bezpodmínečná láska je za všech okolností krásná.

[adiuv]

Pokud je jasné, čím všechny ty vlny jsou, je možné si ještě dělat starosti s osudem jedné vlny, jestli dosáhla dostatečné velikosti, jestli brzy nezanikne, nezmizí?

Že by - když někdo tohle svým rozumem pochopí a je mu to proto naprosto jasné - podle toho i vnímal všechno, co se děje? To sotva.

Někomu to co říká podobenství může být jasné už dávno, přesto když se mu před očima smrtelně zraní jeho dítě, asi sotva to bude vnímat jako něco, s čím si nemusím dělat starosti. Natož to vnímat jako krásu, kterou to všechno je.

Proč? Protože člověk může něco pochopit rozumem, je mu to naprosto jasné, to ale vůbec neznamená, že okamžitě začne neosobně, přímo vnímat i to, o čem díky informacím ví, že se s tím se ve skutečnosti neztrácí nikdy spojení. Natož prožívat bezpodmínečnou lásku.

Bylo by to jistě náramně fajn, jenže vědět, plně pochopit je jen první krůček k uskutečnění. Vědět neznamená plně vnímat to, co víme a je nám to proto jasné. Kdyby to tak bylo, pak by každý, kdo si přečetl kvalitní informace o nedvojnosti, plně to rozumem pochopil a je mu to úplně jasné, byl okamžitě osvícený.

[Nic]

Pokud je jasné, čím všechny ty vlny jsou, je možné si ještě dělat starosti s osudem jedné vlny, jestli dosáhla dostatečné velikosti, jestli brzy nezanikne, nezmizí?

Že by - když někdo tohle svým rozumem pochopí a je mu to proto naprosto jasné - podle toho i vnímal všechno, co se děje? To sotva.

Někomu to co říká podobenství může být jasné už dávno, přesto když se mu před očima smrtelně zraní jeho dítě, asi sotva to bude vnímat jako něco, s čím si nemusím dělat starosti. Natož to vnímat jako krásu, kterou to všechno je.

Proč? Protože člověk může něco pochopit rozumem, je mu to naprosto jasné, to ale vůbec neznamená, že okamžitě začne neosobně, přímo vnímat i to, o čem díky informacím ví, že se s tím se ve skutečnosti neztrácí nikdy spojení. Natož prožívat bezpodmínečnou lásku.

Bylo by to jistě náramně fajn, jenže vědět, plně pochopit je jen první krůček k uskutečnění. Vědět neznamená plně vnímat to, co víme a je nám to proto jasné. Kdyby to tak bylo, pak by každý, kdo si přečetl kvalitní informace o nedvojnosti, plně to rozumem pochopil a je mu to úplně jasné, byl okamžitě osvícený.

Vědomosti, vědění → uvědomění ?