honzam píše:
Skutečnost sama z principu není podmíněna nějakým zničením, poznáním nejniternějšího, meditací, uctíváním nebo znalostmi. Je to pořád ta samá Skutečnost nezávislá na tom, že je něco v nějakém kontextu skutečné.
A uvědomuješ si, že když se neztotožníš s ničím podmíněným, vznikajícím, na čemkoliv závislým, že nad Tebou nemá smrt absolutně žádnou moc? Uvědomuješ si, že se Tě nijak nedotýká? Že v tom případě se nedotýká vůbec ničeho, protože pokud neztotožníš sebe, neztotožníš nikoho?
Uvědomuješ si, že v tom případě se Tě nedotýká ani žádné zrození?
Ničí zrození.
Tím pádem, kde je Tvá role? Kde je Tvá funkce?
Nebylo by lepší se zase honem ztotožnit?