armin píše:[Alaja
Stejně vznikají i naše pocitové reakce, které jsou důsledkem všech našich předchozích zkušeností. A tyhle pocitové reakce v nás zafungují tak rychle, že si ten momentální pocit vůbec neuvědomíme: když něco právě vidíme, slyšíme nebo čteme, neobjeví se v nás žádná myšlenka, která by ten pocit spustila, ale rovnou podle toho pocitu automaticky zareagujeme. Podobně jako ten pes.
Tyhle mentální pocity - třeba jako radost, smutek, žárlivost, nenávist atd. - jsou podle mých zkušeností jen jedna a tatáž energie. Dá se plynule přeskakovat z jednoho pocitu na další, odlišný pocit....i vědomě, když si člověk tuto možnost uvědomí..... A také se dá z tohoto pocitového guláše vystoupit ven...a jen se na ty pocity dívat z vnějšku, měnit vědomě jeden pocit v jiný pocit, o který máme právě zájem....a nebo se na tyhle mentální pocity zcela vykašlat a v klidu spočinout mimo jejich dosah...
Je dobré takhle osvobodit i sny.
Já třeba ve snu se na někoho rozčílím (v bdělém životě už ne) A tak si ráno, zpřítomňuji tento sen, tento impulz, pocit a nechávám ho ve vědomí ležet, vracím se k němu, abych rozpoznal, rozpoznal jeho kořen atd.
Ve snech se projevuje nevědomí, třeba i u už hodně osvobozeného jsou to různé zbytky navyklých impulzů a reakcí, které se ještě zcela nezarovnaly do ... a objevují se už jen ve snu. Teď si zrovna nevzpomínám, jak to ... nazvala paní Tomášová, ale pojem není to podstatné, naopak konkrétní pojem může vyvolávat falešné představy, záchytný bod pro ego a ne uvědomění. Proto jsou někdy výstižnější tři tečky než konkrétní pojem.
Sny....ani nevím, jestli jsem se někdy ve snu rozčílila...
Většinou jsem ve snu klidná, někdy se s údivem divím, kde jsem se to zase ocitla, s kým jsem se to setkala......
....maximálně někdy vyvstane jediná emoce a to radost, pohoda, když se ve snu setkám s něčím či někým přátelským, milým....
Nějaký čas, hlavně v době mých duchovních počátků, jsem si vedla deník, kam jsem si zapisovala i své sny (když se mi je podařilo si zapamatovat). Takže mám tak trochu přehled i o tom svém snovém světě...
Někdy, když se mi zdálo o mimonech, tak jsem mívala strach a v tom svém snu jsem se schovávala.... Ale jednou jsem se nakonec tomu postavila čelem...a víceméně jsem je poslala v tom svém snu do háje. A už mne víc strašit nepřišli...
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...