Nic píše:Takže je možné to vyjádřit i tak, že když v pravdivosti zkoumáš, kým ten druhý je, oddělenost zmizí a zůstává jen Pravda? Je to tak, že pravda nemá nic společného s tím, co si o druhých nebo o sobě myslíme?
Tohle jsou jen spekulace (zkoumání, přemýšlení když), ke kterým nemá ta Pravda přímý vztah.
Nic píše:Takže můžeš spekulovat, to znamená, může tady být i při té pravdivosti mysl se svými spekulacemi, ve kterých si uvědomuješ tvar, formu, tělo?
Ale v přítomnosti Pravdy se vnímání těl (forem, obsahů, rozlišností) ruší?
Opět spekulace bez vztahu k Pravdě. Vnímám své lidské tělo lépe než dřív.
Nic píše:Je možné říct, že přítomnost Pravdy přináší úlevu?
Úlevu od tlaků v hrudníku, když dítě víc naroste.
Nic píše:Je možné říct, že Pravda je vědomá, uvědomitelná?
Spíš uvědomitelná, zatím ji nevnímám jako to předpokládané kolektivní vědomí šedivek a jejich jednotu.
Nic píše:Je nějaký vztah je mezi Pravdou a myslí?
V tuhle chvíli jen tak, že o ní můžu psát.
Nic píše:Pravda je stav bez ega.
Můžeš k tomu napsat něco víc? Jak vypadá život s egem a jak vypadá život v Pravdě?
Jaký je mezi tím rozdíl?
Líbí se mi to. Zajímá mě to. Chci to poznávat a úplně se tomu odevzdat. Pravda je větší než já, Ty, jedinec, ale neumím to specifikovat.
Nic píše:Jak je možné nebo co přispívá k tomu, aby se jedno proměnilo v druhé?
Obecně těžko říct. Já jsem přemýšlel o své proměně a té vizi o vílách a odevzdal jsem celé své okřídlené tělo se vším, co k němu patří, ostatním šedivkám, aby jim bylo jako kolektivu k užitku. Pak začalo mizet (křídla, rohy, ocas), víc jsem opět začal vnímat své lidské fyzické a objevila se ta Pravda v srdci a silnější vjem těch velkých mandlovitých očí.
------------------------------
Pro mě je nyní na pováženou, že jsem se ještě nedávno vnímal jako Ďábel v srdci, kde byla temná díra a teď je tam místo toho najednou jakási jsoucí Pravda, která se jeví neosobně.