Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

[Jářek]

Tak ta je skvělá!!! Můžu sdílet na fb?

Ta básen je nádherná a to zhudebnění se mi také líbí. Je poznat, jak hluboce ta básen Pedritovu/Jářkovu kamarádku zasáhla, že ji dokonce zhudebnila.

Pedrito nejen krásně basní, ale zřejmě by mohl být i výborným textařem.

Díky Petro, já ti něco složím, jestli chceš, jen pro tebe ..

[Trini]

Tak ta je skvělá!!! Můžu sdílet na fb?

Ta básen je nádherná a to zhudebnění se mi také líbí. Je poznat, jak hluboce ta básen Pedritovu/Jářkovu kamarádku zasáhla, že ji dokonce zhudebnila.

Pedrito nejen krásně basní, ale zřejmě by mohl být i výborným textařem.

Díky Petro, já ti něco složím, jestli chceš, jen pro tebe ..

Opravdu? To by mně udělalo velkou radost.

[Trini]

Ona je boží.

https://suno.com/song/dd4216b1-4c86-4f0 ... 83ee742b90

Krásné.

[Jářek]

Mile rád a nejraději..
jsem jen básník, co miluje sluch a píseň, ani realizovaný ani nerealizovaný, jediné co mohu říct, co znám, jsou verše. A tak se zamyslím, než pro tebe vyplynou.

[Trini]

Mile rád a nejraději..
jsem jen básník, co miluje sluch a píseň, ani realizovaný ani nerealizovaný, jediné co mohu říct, co znám, jsou verše. A tak se zamyslím, než pro tebe vyplynou.

Už se těším.

[Jářek]

Mile rád a nejraději..
jsem jen básník, co miluje sluch a píseň, ani realizovaný ani nerealizovaný, jediné co mohu říct, co znám, jsou verše. A tak se zamyslím, než pro tebe vyplynou.

Už se těším.

Nádherná nevěsto stromů
Jsi samý květ, ale přesto znáš nemoci kmene,
A ze slz, co proudí v řeku, vyhlížíš moře.
Nevěříš v nalodění za zemí zaslíbenou.
Viděla jsi háj třešní, a na větvích ráda vyplivuješ pecky.
Na hlavy těch, co se ti smějí.
Málo kdo tě poznal. Neb to ani nečekáš.

To je jen předehra .

[Jářek]

Krása je sbírka poezie
jež v okřídleném srdci žije
v ní každý verš a každý rým
chce rozletět se souhvězdím
dokud vše skryté neodkryje
A pak vždy šeptá duši
to, co jí nevíc sluší
Mír
Láska
Harmonie.

[Jářek]

Den vzal nám čas
Mezi stromy v zádech kameny
A cihly, líbali jsme se zas.

V objetí krás
Očí, co táží se na lásky hlas
Chmýrko na tvém rameni.

Je 3. Červen.

[Jářek]

Ok

Ptám se tě, volám
A slyším jen ticho

Pláču pro tebe
A tvou odpovědí
Je ticho

A tu slyším krásný hlas
"Kdo jsi?"
A v mé odpovědi
mlčí i Bůh.

[Eva Nada]

Zkusíš i pro mne, básníku,
nějakou poetiku?


Tady tě poznávám, to je tvá oblast,
žádný intelekt, jen náplast,
na duši citlivou a častou bolavou,
která vydrží tisíce let.
Na ráně živoucí,
která spojuje svět...

[Eva Nada]

Bůh mlčí,
protože uši i hlava jeho poselství neslyší,
netuší.

Proč jsi mne opustil, proč?

Tichounce, tichounce,
je noc,
jsem stále s tebou, aniž o tom víš,
najdi, najdi, tu pravou skrýš,
kde jsem,
kde jsi i ty,
v ní jsme všichni,
ona, on i ty.

[Jářek]

Pro Petru:

Zrození - vše kolem promění
Dítě - já, nebo ty
od teď až do smrti
Vše kolem vlní se
Ve tmě i ve světle
Myšlenky, ticho, sny
Kdo tomu rozumí
Obzor jak bublina
Vše kolem objímá
Putuje sem a tam
V očích, jež zavírám
To proto spatřit se
Ve tmě i ve světle
Myšlenky, ticho, sny
To, co je pod nimi
Pod nimi v hlubinách
Kam překračuješ práh.

[Jářek]

Zkusíš i pro mne, básníku,
nějakou poetiku?


Tady tě poznávám, to je tvá oblast,
žádný intelekt, jen náplast,
na duši citlivou a častou bolavou,
která vydrží tisíce let.
Na ráně živoucí,
která spojuje svět...

Ano jo furt, ale musím si oddechnout, Múzy nemaj nikdy dost, jsou andělské a nikdy ne spící (nevím jak to dělaj)
Ale já usínám,

[Jářek]

Bůh mlčí,
protože uši i hlava jeho poselství neslyší,
netuší.

Proč jsi mne opustil, proč?

Tichounce, tichounce,
je noc,
jsem stále s tebou, aniž o tom víš,
najdi, najdi, tu pravou skrýš,
kde jsem,
kde jsi i ty,
v ní jsme všichni,
ona, on i ty.

Moc hezký sestřičko

[Jářek]

Každý atom je akord, ty jej nevidíš, vidíš až jejich souzvuk v naladění sebe sama.
Každý prvek je tón, ale ty jej samotný neslyšíš, slyšíš až jejich harmonii, která zní v písni života.
A tak je to zpíváno a žito. Jen když se mluví o Pravdě, tak ona se nezastavuje jen u vyznění, ale proniká i těmi tóny, téhle velké symfonie.

[Jářek]

Je to úžasná melodie Taro, dech všech dechů, Kabír to řek v překladu jinak, ale snad by se na mě nezlobil.
A mám-li mít Mistra - Otce, pak je to Kabir.
Matka Nirmala mi řekla - jsem tvá vnitřní matka, Kundaliní, mluvila jejím hlasem,
nejsem tahle osoba, jak se projevuji, to je jen Mája, "já" je jen mája...

Tak jsem se zeptal, "ale kdo by se ti oddal, když není "já",
a ona se na mě podívala pohledem, který nikdy nezapomenu. Mlčela.
Byl plný soucitu.

[Jářek]

Řekla mi na rozloučenou "myšlení je hra smrti"..

[Eva Nada]

Každý atom je akord, ty jej nevidíš, vidíš až jejich souzvuk v naladění sebe sama.
Každý prvek je tón, ale ty jej samotný neslyšíš, slyšíš až jejich harmonii, která zní v písni života.
A tak je to zpíváno a žito. Jen když se mluví o Pravdě, tak ona se nezastavuje jen u vyznění, ale proniká i těmi tóny, téhle velké symfonie.

Tady s tebou ne a nesouhlasím.

Každý atom, prvek, slovo atd. v sobě obsahuje neprojevený potencionál možného.
Každý akord, atom v sobě obsahuje latentní možnost třeba podobného, nebo i zcela opačného. Jinak zbarveného....

Posuzuješ samotný JEV = PROJEV a dáváš ho na úroveň harmonie.

A s tímto já nemohu souhlasit.

Jak už jsem psala x krát, znovu napíši: Slovo není Bůh, ale Bůh je i slovo.

[Jářek]

Každý atom je akord, ty jej nevidíš, vidíš až jejich souzvuk v naladění sebe sama.
Každý prvek je tón, ale ty jej samotný neslyšíš, slyšíš až jejich harmonii, která zní v písni života.
A tak je to zpíváno a žito. Jen když se mluví o Pravdě, tak ona se nezastavuje jen u vyznění, ale proniká i těmi tóny, téhle velké symfonie.

Tady s tebou ne a nesouhlasím.

Každý atom, prvek, slovo atd. v sobě obsahuje neprojevený potencionál možného.
Každý akord, atom v sobě obsahuje latentní možnost třeba podobného, nebo i zcela opačného. Jinak zbarveného....

Posuzuješ samotný JEV = PROJEV a dáváš ho na úroveň harmonie.

A s tímto já nemohu souhlasit.

Jak už jsem psala x krát, znovu napíši: Slovo není Bůh, ale Bůh je i slovo.

Tak se k tomu ještě vrátím. Ono je opravdu nelehké to popisovat, protože ať to pojmeš jakkoliv, vždy něco zbývá pro to uchopení - pochopení. Jde vlastně o "průnik" mezi slovy - o pomlku, kterou by rádo to srdce zdůraznilo jako vztah k sobě. A má k tomu jen to tělo, mysl, vědomí, nějaké jeho uvědomění o sobě - o duchu (od toho je to slůvko duchovno). To zároveň utváří ten vztah. Na vztah musí být vždy dva, co je propojuje v jedno. Což je ta evoluce Jediného. A já to vnímám jako spontaneitu, ne plán. Je v tom zdánlivost toho vnímání, ale zároveň je to jedna síla (ducha), duchovní síla. Nejsou oddělení v jediném ze svých projevů. Jen je to nesnadné vidět ve své celistvosti. Je i tím co zveme atomem, není to v podstatě hmota, je to vibrace. Je to ono samo - jak se praví - tanec Šivy - Ducha. Nevím jak jinak k tomu něco říct.

[Jářek]

Dám si voraz, koukám že jsem toho napovídal asi víc než je zdrávo, tak se tu mějte fanfárově