Pro Evu

[Zdeněk]

základní podstata zůstává stejná: Bytí, Láska, Jednota.

Základní podstata je prázdná (ty nicku svého nevěrnice). Prázdná, pokud je prázdné slovo prázdná. Nisargadatta by zřejmě se mnou souhlasil a Buddha to, jinými slovy, učil. Ra je ze šesté, nikoli sedmé dimenze, a i on má své učitele.

Tohle všechno jsou ale jenom slova a dojmy ze slov vzniklé. Podle Nágárdžuny je šúnjatá (prázdnota) praxe, nikoli teorie, do slov vepsaná. "Ti, pro které je šúnjatá teorie, jsou nevyléčitelní".

[Zdeněk]

Kristýnka je Christína von Dreien?

Jo.

[Nic]

„You are every thing, every being, every emotion, every event, every situation. You are unity. You are infinity. You are love/light, light/love. You are. This is the Law of One.”
— Ra, The Law of One, Book Three

„Jsi všechno, každá bytost, každá emoce, každá událost, každá situace. Jsi jednota. Jsi nekonečno. Jsi láska/světlo, světlo/láska. Jsi. Toto je Zákon Jednoho.“
— Ra, The Law of One

Ještě, že netvrdí "my jsme všechno".

Tohle je taková první pomůcka pro já. V Poznání se já rozpustí a je To - Nepopsatelné. Mysl pak dává Tomu - Nepopsatelnému různé názvy - např. velké Já, Absolutno, Nadjá, Jednota atd.

Ramana to zjednodušil: Je jen Nadjá a to je vším. Mluvil pak o osobě Ramany - tedy mluvnicky jen ve třetí osobě. Tedy už žádné "já jsem všechno", ale Nadjá je všechno.

Ano, přesně tak – všechna ta vyjádření jsou jen ukazatele. Slova se vždycky snaží přiblížit něco, co přesahuje mysl a ve skutečnosti to nejde úplně popsat. Proto tomu různí mistři dávají různá jména: Nisargadatta říká „Já jsem To“, Papaji „Pravda JE“, Ježíš mluví o Božím království, Buddha o Nirváně. Védy to shrnují jako sat-čit-ánanda – Bytí, Vědomí, Blaženost.

Ničím nepodmíněná Láska je právě tou blaženou vědomou existencí. To si může každý ověřit přímo, když se ego rozpustí v Lásce – tehdy i mysl ztrácí moc podmiňovat a rozlišovat: "tohle ano, tohle ne". Pak se ukáže, že je to skutečně nepopsatelné a přitom všeobsažné.

[Nic]

základní podstata zůstává stejná: Bytí, Láska, Jednota.

Základní podstata je prázdná (ty nicku svého nevěrnice). Prázdná, pokud je prázdné slovo prázdná. Nisargadatta by zřejmě se mnou souhlasil a Buddha to, jinými slovy, učil. Ra je ze šesté, nikoli sedmé dimenze, a i on má své učitele.

Tohle všechno jsou ale jenom slova a dojmy ze slov vzniklé. Podle Nágárdžuny je šúnjatá (prázdnota) praxe, nikoli teorie, do slov vepsaná. "Ti, pro které je šúnjatá teorie, jsou nevyléčitelní".

Ano, základní podstata je prázdná – prázdná od formy, pojmů, jmen, slov. Přesto je plná Bytí, vědomí a blaženosti. Jak říká Nisargadatta: "I am" – a to je vše. Buddha učil, že Nirvána není něco „někde“, ale je to uvolnění od připoutanosti, poznání, že všechny věci jsou prázdné a přesto jsou. Prázdnota není nic, je to prostor, v němž vše je přítomno, dokonalé a úplné.

[Nic]

A něco k rozjímání:

Buddha

Buddha často používal „via negativa“ – popisoval nejvyšší skutečnost tím, co není, aby se mysl neupínala na další koncepty. Když ale hovořil o Nirváně, objevují se náznaky její pozitivní, blažené podstaty.
Citát o nepodmíněném (odpovídá SAT – Bytí)
Asi nejlepším příkladem, jak Buddha popisuje realitu, která je za světem jevů. Není to nicota, ale pozitivní, existující stav.

„Ó, mniši, je tu to nezrozené, nevzniklé, nestvořené, nepodmíněné. Kdyby, mniši, nebylo tohoto nezrozeného, nevzniklého, nestvořeného, nepodmíněného, nebylo by možné nalézt únik ze zrozeného, vzniklého, stvořeného, podmíněného. Ale protože je tu to nezrozené, nevzniklé, stvořené, nepodmíněné, je možný únik ze zrozeného, vzniklého, stvořeného, podmíněného.“

Buddha tady jasně říká, že existuje absolutní, věčná Skutečnost (SAT – Bytí), která je základem a útočištěm. Není to prázdnota ve smyslu neexistence, ale Plnost, která je svobodná od všech podmínek.

Buddha často definoval Nirvánu jako konec utrpení, což je samo o sobě nejvyšší forma štěstí a míru.
„Zdraví je největší zisk, spokojenost největší bohatství, důvěra nejlepší z příbuzných, Nibbāna (Nirvána) nejvyšší štěstí.“ (Dhammapada, verš 204)

Nirvána není jen neutrální stav bez bolesti. Je to aktivní, prožívaná Blaženost (ÁNANDA), mír, který přesahuje veškeré chápání, dokonalá svoboda a radost, která nepovstává z vnějších podmínek.

Nisargadatta Maharaj

„Než cokoli jiného, vy jste. Pocit ‚Já jsem‘ je bez tvaru a bez jména. Je to jednoduše Bytí. Držte se ho. Je to základ všeho. Vše ostatní přichází a odchází, ale ‚Já jsem‘ zůstává.“

„Moudrost je vědět, že já jsem nic. Láska je vědět, že já jsem všechno. A mezi těmito dvěma můj život plyne.“

„Já jsem“ je brána k SAT (Bytí) a ČIT (Vědomí). Když se spočine v tomto čistém pocitu existence, bez připojených příběhů („já jsem muž“, „já jsem na vyšší úrovni“), splýváme s tímhle Zdrojem. „Jsem nic“ odkazuje na Prázdnotu od falešného já. „Jsem všechno“ odkazuje na Plnost Bytí.

„Nepotřebujete nic hledat. Jste to vy. Jste tím, co hledáte. Vaše pravá podstata je absolutní blaženost. Přestaňte se ztotožňovat s tím, co nejste – s tělem, myslí, pocity – a vaše přirozená radost se sama projeví.“

„Když vím, že jsem nic, to je moudrost. Když vím, že jsem vše, to je láska. Můj život se pohybuje mezi těmito dvěma.“
Toto je přímý popis ÁNANDY. Blaženost není emoce, ale samotná textura Bytí. Je to mír a radost, která zůstává, když zmizí veškerý mentální hluk a falešná identifikace.

„Boží království není někde jinde. Je přímo tady a teď. Ale abyste ho viděli, musíte se vzdát svého malého království – království vašich tužeb, strachů a představ. Když vaše malé ‚já‘ zemře, odhalí se věčné ‚Já Jsem‘. To je ono království.“
Tohle dokonale shrnuje celou myšlenku. Prázdnota od ega („smrt malého já“) je branou do Plnosti Bytí („věčné Já Jsem“), což je Sat-Čit-Ánanda, Boží království, Nirvána.

Oba mistři, každý svým jedinečným způsobem, popisují tutéž Skutečnost:
Buddha nás učí, abychom se vzdali všeho podmíněného, pomíjivého a neskutečného. Když to uděláme, odhalí se Nepodmíněné – věčné, míruplné a blažené Bytí (Nirvána).
Nisargadatta Maharaj nás učí, abychom se zaměřili přímo na to, co je skutečné – na pocit „Já jsem“. Když v něm spočineme, zjistíme, že je to brána k naší pravé podstatě, která je čisté Bytí-Vědomí-Blaženost.
Prázdnota tedy není konečnou stanicí, ale bránou. Je to vyprázdnění nádoby od kalné vody, aby se mohla naplnit čistým, zářivým světlem Bytí.



Poznámka: Červeně je to pro Miroslava, ať z toho taky něco má. Může si tady vyzkoušet, jestli je tak duchovně vysoko, že se ho nedotkne ani myšlenka, že ty své "pokročilé" uváděl v hluboký omyl.

[armin]

Je nevhodné diskutovat o konkrétní ženě jako o třetí osobě, právě z výše mnou zmíněného důvodu. V minulosti, tedy ještě než svět zblbnul, dostal bys otázku Co to máš za vychování?

Mezi duchovňáky to není dikutování o někom třetím, ale o sdílení poznatků - hlavně poznatků duchovní povahy. Učení se nejen z vlatsních chyb.

Kdo si to bere osobně ať u sebe nebo u druhých, tak víc hledí na to, co se sluší a patří aby něčí maska náhodou neutrpěla.
To hledačům pravdy jde o to, všechny své masky odhalit a zbavit se jich. A v tom mu mohou pomoci ostatní, možné méně konfliktně v osobě třetí než druhé.

[armin]

U mne se vyvinulo vnímání Janiných komentářú tady podobně jako vnímání stokrát opakovaných reklam v televizi.
Na rozdíl od televize je zde výhoda, že člověk nemusí čekat až skončí, ale může je rovnou přeskočit a číst dál.

[Zdeněk]

„Ó, mniši, je tu to nezrozené, nevzniklé, nestvořené, nepodmíněné. Kdyby, mniši, nebylo tohoto nezrozeného, nevzniklého, nestvořeného, nepodmíněného, nebylo by možné nalézt únik ze zrozeného, vzniklého, stvořeného, podmíněného. Ale protože je tu to nezrozené, nevzniklé, stvořené, nepodmíněné, je možný únik ze zrozeného, vzniklého, stvořeného, podmíněného.“

Buddha tady jasně říká, že existuje absolutní, věčná Skutečnost (SAT – Bytí), která je základem a útočištěm.

To CharGPT přizpůsobil tvému profilu (tomu, co má naskladněno z předchozích rozhovorů). Je to algoritmus, v nějakém jiném kontextu tento postup může být dobrý, ale v tomto je to nesmysl, Buddha říká pravý opak.

[Zdeněk]

Je nevhodné diskutovat o konkrétní ženě jako o třetí osobě, právě z výše mnou zmíněného důvodu. V minulosti, tedy ještě než svět zblbnul, dostal bys otázku Co to máš za vychování?

Mezi duchovňáky to není dikutování o někom třetím, ale o sdílení poznatků - hlavně poznatků duchovní povahy. Učení se nejen z vlatsních chyb.

Kdo si to bere osobně ať u sebe nebo u druhých, tak víc hledí na to, co se sluší a patří aby něčí maska náhodou neutrpěla.
To hledačům pravdy jde o to, všechny své masky odhalit a zbavit se jich. A v tom mu mohou pomoci ostatní, možné méně konfliktně v osobě třetí než druhé.

Co by na to řekl pan Tomáš?

Tak vidíš, ačkoli ty jsi k nim jezdil na chatu, a já k nim mám blíže.

[Nic]

„Ó, mniši, [b]je tu to nezrozené, nevzniklé, nestvořené, nepodmíněné. Kdyby, mniši, nebylo tohoto nezrozeného, nevzniklého, nestvořeného, nepodmíněného, nebylo by možné nalézt únik ze zrozeného, vzniklého, stvořeného, podmíněného. Ale protože je tu to nezrozené, nevzniklé, stvořené, nepodmíněné, je možný únik ze zrozeného, vzniklého, stvořeného, podmíněného.“[/b]

Buddha tady jasně říká, že existuje absolutní, věčná Skutečnost (SAT – Bytí), která je základem a útočištěm.

To CharGPT přizpůsobil tvému profilu (tomu, co má naskladněno z předchozích rozhovorů). Je to algoritmus, v nějakém jiném kontextu tento postup může být dobrý, ale v tomto je to nesmysl, Buddha říká pravý opak.

Mrkni na to líp. je tu - nezrozené nevzniklé to, co JE. Tedy Bytí.

Tenhle citát najdeš ve sbírce: Khuddaka Nikája (Sbírka krátkých textů)
knize: Udāna (Inspirované/Slavnostní výroky Buddhy)
kapitole (Vagga): 8. kapitola, nazvaná Pāṭaligāmiya Vagga
suttě (Rozpravě): 3. sutta, často označovaná jako Nibbāna Sutta

Vyvrací nihilismus, vysvětluje, že Nirvána není pouhé zničení, vyhasnutí nebo nicota. Je to skutečně existující, i když nepopsatelná, dimenze reality. Není to neexistence, ale existence zcela jiného řádu.

Buddha popisuje nejvyšší Skutečnost tím, co není (nezrozená, nevzniklá...), protože jakýkoli pozitivní popis (např. "je to světlo", "je to vědomí") by ji okamžitě omezil na koncept, který by si mysl mohla uchopit a zkreslit. Tím, že neguje všechny vlastnosti podmíněného světa, ukazuje na něco, co je zcela za ním.

Celý výrok má logiku: „Protože existuje tento absolutní, nepodmíněný stav, je vůbec možné uniknout z relativního, podmíněného světa utrpení (samsáry).“ Kdyby existovalo jen to, co se rodí a umírá, nebylo by z tohohle cyklu úniku. Existence Nepodmíněného je zárukou, že osvobození je reálné.
Právě tento „nezrozený, nepodmíněný“ stav je tím, co v jiných tradicích nazýváme Absolutnem, Bohem, Zdrojem nebo Sat-Čit-Ánanda. Je to ono věčné Bytí (Sat), které je základem všeho stvořeného.

Řekla bych, že je nezbytné přímo v praxi zakoušet samotné nevzniklé neměnné Bytí a pak se ty spojnice ve všech učeních vedoucích k Pravdě spojí.

Jestliže se v meditacích přesáhne jen mysl, tak se objeví prázdno, které může být vnímané jako nihilismus, pokud chybí spojení s podstatou.

[Nic]

Dzogčhen nádherně ukazuje, jak nihilismus přesáhnout.

[Nic]

U mne se vyvinulo vnímání Janiných komentářú tady podobně jako vnímání stokrát opakovaných reklam v televizi.
Na rozdíl od televize je zde výhoda, že člověk nemusí čekat až skončí, ale může je rovnou přeskočit a číst dál.

Miroslave, z toho si nic nedělej. To, co není mou přímou zkušeností, mi taky vůbec nic neříká.

[armin]

Tak vidíš, ačkoli ty jsi k nim jezdil na chatu, a já k nim mám blíže.

První je faktum, to druhé tvoje představa, názor.
Čím si myslíš, že k nim máš blíže?

[Nic]

U mne se vyvinulo vnímání Janiných komentářú tady podobně jako vnímání stokrát opakovaných reklam v televizi.
Na rozdíl od televize je zde výhoda, že člověk nemusí čekat až skončí, ale může je rovnou přeskočit a číst dál.

Miroslave, z toho si nic nedělej. To, co není mou přímou zkušeností, mi taky vůbec nic neříká.

Tedy přesněji řečeno, nerezonuje jako uvědomění skutečnosti.

[Zdeněk]

Tenhle citát najdeš ve sbírce: Khuddaka Nikája (Sbírka krátkých textů)
knize: Udāna (Inspirované/Slavnostní výroky Buddhy)
kapitole (Vagga): 8. kapitola, nazvaná Pāṭaligāmiya Vagga
suttě (Rozpravě): 3. sutta, často označovaná jako Nibbāna Sutta

Vyvrací nihilismus, vysvětluje, že Nirvána není pouhé zničení, vyhasnutí nebo nicota. Je to skutečně existující, i když nepopsatelná, dimenze reality. Není to neexistence, ale existence zcela jiného řádu.

Buddha popisuje nejvyšší Skutečnost tím, co není (nezrozená, nevzniklá...), protože jakýkoli pozitivní popis (např. "je to světlo", "je to vědomí") by ji okamžitě omezil na koncept, který by si mysl mohla uchopit a zkreslit. Tím, že neguje všechny vlastnosti podmíněného světa, ukazuje na něco, co je zcela za ním.

Celý výrok má logiku: „Protože existuje tento absolutní, nepodmíněný stav, je vůbec možné uniknout z relativního, podmíněného světa utrpení (samsáry).“ Kdyby existovalo jen to, co se rodí a umírá, nebylo by z tohohle cyklu úniku. Existence Nepodmíněného je zárukou, že osvobození je reálné.
Právě tento „nezrozený, nepodmíněný“ stav je tím, co v jiných tradicích nazýváme Absolutnem, Bohem, Zdrojem nebo Sat-Čit-Ánanda. Je to ono věčné Bytí (Sat), které je základem všeho stvořeného.

Proč sem furt kopíruješ odpovědi ChatGPT? Vždyť je to úplně absurdní.

Vždycky musíš najít konkrétní původní výrok, AI ho z kapacitních důvodů většinou nemá k dispozici. A tak si ho, na základě statistického výskytu blízkých slov, "domýšlí". To může být v běžných situacích docela dobré. Ale lidstvo není osvícené, a tak nelze na základě jeho celkového písemného projevu určovat svoji duchovní cestu. Základem každého AI modelu je lidský text, Buddhovy spisy jsou doplňkem. Je to jako by je interpretoval velmi sečtělý laik. Což můře být výborná pomůcka. Ale ty AI bereš jako autoritu. To je v duchovních věcech absurdní.

[Zdeněk]

Tak vidíš, ačkoli ty jsi k nim jezdil na chatu, a já k nim mám blíže.

První je faktum, to druhé tvoje představa, názor.
Čím si myslíš, že k nim máš blíže?

Vyjadřoval by se pan Tomáš jako ty, ptal by se na Trini jako ty?

Ne.

A tak si můžeš odpovědět na svoji otázku sám.

[Paradoxy]

Myslím, že u nás duchovňáků se dost často stává, že nechápeme, že nemáme kopírovat nějaké naše mistry. Máme být prostě sami sebou. Nemáme se stát kopií třeba pana Tomáše nebo Maharišiho, protože jedeme na vlně jejich laskavosti, to bych doporučila jen zezačátku.

Byli to stejný lidi jako my, ale se svýma vlastníma vlastnostma a vedli nás k naší vlastní svobodě. Máme hledat pravdu a ne kopírovat jejich životy.

[Trini]

Ale ty AI bereš jako autoritu. To je v duchovních věcech absurdní.

Přesně. V duchovních věcech je to naprosto absurdní.

[armin]

Tak vidíš, ačkoli ty jsi k nim jezdil na chatu, a já k nim mám blíže.

První je faktum, to druhé tvoje představa, názor.
Čím si myslíš, že k nim máš blíže?

Vyjadřoval by se pan Tomáš jako ty, ptal by se na Trini jako ty?

Ne.

A tak si můžeš odpovědět na svoji otázku sám.

No, my jsme si povídali s panem Tomášem i o zrovna nepřítomných. Ty jsi taky psal třeba o Krystínce.

Že ty si rád představuješ (podle svého) to, kde a u čeho jsi nebyl. Tyhle tendence některých lidí jsou právě zdrojem konspiračních teorií a víry v ně.
Třeba abych nechodil daleko, že se scházíme s Pedritem a kujeme pikle

[Zdeněk]

Myslím, že u nás duchovňáků se dost často stává, že nechápeme, že nemáme kopírovat nějaké naše mistry. Máme být prostě sami sebou. Nemáme se stát kopií třeba pana Tomáše nebo Maharišiho, protože jedeme na vlně jejich laskavosti, to bych doporučila jen zezačátku.

Byli to stejný lidi jako my, ale se svýma vlastníma vlastnostma a vedli nás k naší vlastní svobodě. Máme hledat pravdu a ne kopírovat jejich životy.

Nejde o podobnost vnější, ale o podobnost vnitřní. Kopírovat vnější projevy je pochopitelně neúčinné. Nicméně skrze vnější projevy lze usuzovat na to, co je uvnitř.

"Co je důležité, je očím neviditelné", praví Saint-Exupéryho malý princ. Číst to ale můžeme jen skrze oči.